Aktuality

„Já jsem Alfa i Omega, Počátek i Konec.“ Tak tahle věta mi v mysli utkvěla, vždy mi naháněla posvátné, ale zvláštně krásné mrazení po těle, vzbuzovala napětí, očekávání a vědomí čehosi velkého, co mě přesahuje a je tajemné. Tím "vždy" myslím dobu, od níž se datuje mé seznamování se s křesťanstvím. V nějakých 16-17 letech, jako „gymplačka“, jsem začala dojíždět do Hroznětína za jezuitou p. Dvořákem, který se mnou neúnavně diskutoval a vedl, i přes svůj pokročilý věk, dlouhé a trpělivé rozhovory.

Křesťanství po staletí kladlo větší důraz na poslušnost než na odpovědnost. To je nebezpečné.

Známý kazatel Segneri začal jednou svoji řeč slovy: „Dnes vám budu vyprávět něco, co ještě nevíte.“ V kostele zavládlo naprosté ticho a lidé s napětím čekali, co zajímavého jim řekne. Po chvíli kazatel pokračoval. “Každý člověk musí zemřít.“ Kostelem se nesl rozpačitý údiv a lidé začali mezi sebou šeptat.

Přijměte pozvání na další z řady benefičních koncertů ve prospěch kostela sv. Anny v Sedleci. V neděli 17. listopadu od 16.30 hodin zazní v sedleckém kostele v rámci XV. ročníku cyklu DOTEKY koncert, při němž se dotknou dva odlišné hudební styly - japonská klasická hudba na straně jedné a evropská písňová tvorba 19. a 20. stol. na straně druhé.

Ve středu 27. listopadu od 19 hodin proběhne v kostele Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli veřejná generálka Vánočního koncertu DaD kvintetu, Velmi malého komorního orchestru Varvary Divišové a příležitostného pěveckého sboru Varvary Divišové Na koledu idem k vám.

Peníze hýbou světem. Tuto otřepanou frázi, dalo by se říci floskuli, která častým užíváním ztratila svůj obsah, dnes často slýcháme z úst politiků i podnikatelských elit, lidí rádoby pragmaticky a ekonomicky smýšlejících. Hodně ale záleží na úhlu pohledu. Na jednu stranu peníze a hmotné statky bez člověka a jeho přičinění nic neznamenají. Na straně druhé stojí chorobná touha po penězích, známá již od dob jejich vynálezu ve starověké Fénicii.

To, co se děje ve smrti a po ní, se vymyká našim představám. Nesnažme se omezovat Boha lidskými pravidly.

Minulý týden proběhlo první čtyřdenní generální shromáždění diecézní synody v německém Johannisthalu. Synodní triko obsahovalo tato anglická slova: eat, sleep, synodal meet, repeat (jíst, spát, synodní setkání, opakovat.) Kromě toho spánku to tak opravdu bylo. Z naší farnosti jsem na synodě byla já a pan farář.

Kdysi se mne někdo zeptal, jak můžu věřit, že Bůh existuje. Ještě něž jsem stačila odpovědět, pronesl úvahu o tom, že mne vždycky pokládal za rozumného člověka. Jako by rozum byl v rozporu s vírou. Ale od počátku…., jako dítě jsem byla téměř od narození svěřena do péče prarodičům, tehdy již sedmdesátníkům. Úžasným, milujícím, hluboce věřícím.

Přes sto synodních delegátek a delegátů diecézní synody schválilo v pondělí znění Závěrečného dokumentu. Má jen 32 stránek, přečtěte si ho. Odkaz na dokument je v textu níže.