Zamyšlení o proměně vody ve víno, Eva K., 2. neděle v mezidobí

Evangelium Jan 2,1-22

Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno." Ježíš jí odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina." jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne."
Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!"
Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle."
To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa a zdrželi se tam jen několik dní.

Dnešní evangelium vypráví o svatební hostině v Káně Galilejské, kde Ježíš proměnil vodu ve víno k radosti ženicha a nevěsty, a končí tím, že to bylo první znamení, které Ježíš vykonal. Zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili. (J 2,11). Evangelista Jan nemluví o zázraku, tedy o mocné a mimořádné události, která vyvolává údiv, ale o znamení, které vzbudilo víru učedníků.

Bylo to gesto, které vychází vstříc prosté a konkrétní potřebě obyčejných lidí, pro které chce Ježíš to nejlepší. To znamená, že každý člověk je pro Ježíše důležitý.

Křesťanství se často vytýká, že je útěkem ze života, že se člověk dostává z reality do snového světa, kde se vyhne mnoha konkrétním starostem. Na tomto případu však vidíme, že to neplatí. Ježíš zde řeší konkrétní problém, řeší ho v ústraní, bez pozornosti svatebčanů, a pochvalu nakonec sklízí ženich, protože je obdivován za to, že nejlepší víno si schoval na konec, kdy jiní většinou servírují víno nejhorší, protože lidé jsou už podnapilí.

Ježíš se účastnil svatební hostiny v Káně, bavil se a radoval spolu s novomanželi, pro které byla svatba nejdůležitějším dnem života. Chtěli, aby vše probíhalo dobře, aby bylo dost jídla a pití, aby bylo veselo a svatebčané na tuto událost dlouho vzpomínali. Jenže v nejlepší zábavě došlo víno a hrozilo, že hosté budou nespokojeni, radost vyprchá pod náporem kritiky, která se snese na ženicha.

V tu chvíli se projeví empatie Ježíšovy matky, Panny Marie, která nenápadně upozorní Ježíše na to, co se stalo. Tím ukazuje, jak je důležité být vnímavým k potřebám druhých a obracet se k Bohu s důvěrou. Panna Maria se obrátila na Ježíše s prosbou a věděla, že ji nezklame, že ji vyslyší a udělá to nejlepší. Víno, které se objevilo v nádobách, bylo výborné, lepší než to, které předtím svatebčané pili. Často se lidé obracejí se svými modlitbami k Panně Marii a mají v ni důvěru, věří, že se přimlouvá u svého syna Ježíše a ten ji vyslyší, neodmítne ji.

A Ježíš se projeví jako poslušný syn, je připraven pomoci, aby se nepokazil dojem ze svatební oslavy. Neodmítne prosbu své matky, vše učiní podle jejího přání. Nezkazí žádnou radost a zábavu, protože lidi miluje. Ačkoliv se nejedná o kdovíjak důležitou věc, ale jen o víno na svatbě, přesto Ježíš pomáhá. Lidé se často ostýchají modlit se za nedůležité věci, ale tento příklad ukazuje, že můžeme prosit o cokoliv a budeme vyslyšeni, i když jsou to z pohledu věčnosti věci nepodstatné.

V ústraní potichu dá Ježíš příkazy služebníkům, aby naplnili nádoby na očišťování vodou. Prázdné nádoby, určené k očišťování, to je obraz lidstva – zbožného, ale prázdného, činného, ale bezradného, které není schopno opatřit si to, co je nezbytné – spásu, plnost. A Ježíš právě toto přináší, víno, Boží království.

Tento zázrak byl nejen prvním znamením Ježíšovy božské moci, ale také hlubokým sdělením o Boží přítomnosti v lidském životě a o tom, jak Bůh přetváří obyčejné věci v něco krásného. A víno v biblickém kontextu často představuje radost, hojnost a požehnání. Událost proběhla na svatbě, což může symbolizovat Ježíše jako duchovního ženicha, který přichází sjednotit Boha a jeho lid. Skrze tento čin Ježíš zjevuje svou slávu, což posiluje víru jeho učedníků. Ježíš proměňuje všední vodu, náš každodenní život, ve víno – bohatství duchovního života. Tato proměna se uskuteční v našem životě, když se otevřeme Boží milosti.

Voda a víno mohou mít hlubší duchovní význam – voda jako symbol očisty a víno jako krev Kristova, odkazující na budoucí ustanovení eucharistie. Zázrak tedy předjímá tajemství Kristovy oběti.

Proměna vody ve víno je tedy více než příběh o zázraku, je to bohatý symbolický obraz odrážející Boží moc, milost a radost. Umožňuje nám hlouběji porozumět, kdo Ježíš byl a jaké poselství přináší. Jaké znamení vykonal Pán Ježíš v našem životě?

Krásnou neděli a hodně zdraví a štěstí v novém roce

                                                                                                                                                               přeje Eva K.