Osobnost na únor 2021

Fra Angelico (Guido di Pietro, Jan z Fiesole) 

narozen 1395 v Vicchio di Mugello, zemřel 18. 2. 1455 v Římě

dominikánský mnich, malíř / patron křesťanských umělců

Datum narození Fra Angelica, vlastním jménem Guida di Pietra, přesně neznáme. O jeho rodině nic nevíme, předpokládá se, že byla zámožná. Z roku 1417 pochází první zmínka o Angelicovi, že vstoupil do náboženského bratrstva. V té době již byl malířem; předtím působil se svým bratrem Benedettem jako iluminátor rukopisů. Z roku 1418 pochází dvě stvrzenky za jeho práce pro kostel Santo Stefano del Ponte. V roce 1423 je již doloženo, že byl mnichem dominikánského řádu, vstoupil do kláštera San Domenico ve Fiesole a přijal řádové jméno Jan. Zde žil až do roku 1436.

Není známo, kdo byl Angelicovým učitelem. Připouští se vliv Masolina, Masaccia a Lorenza Monaca. Fra Angelico se však nenechal stylem svých předchůdců nijak omezovat. Podle Vasariho byl jeho prvním dílem oltářní obraz pro kostel San Lorenzo di Galluzzo ve Florencii. Ve Fiesole vytvořil v refektáři konventu fresku Ukřižování a Madonu a Dítě se světci. Schopnosti Fra Angelica velmi rychle vešly ve známost a získával důležité zakázky ve Florencii i jinde v Itálii. Přelomovým byl rok 1436, kdy byl ve Florencii vybudován klášter San Marco a Fra Angelico s dalšími bratry z Fiesoly se do tohoto kláštera přestěhoval. Fra Angelico se dostává do centra  renesančních uměleckých aktivit a získává podporovatele a ochránce v osobě Cosima Medicejského. Fra Angelico na jeho přímluvu získává zakázku souboru fresek v novém klášteře (výzdoba cel a křížové chodby) a oltářního obrazu pro chrám sv. Marka. Oltářní obraz byl dokončen v roce 1439 a patří mezi nejčastěji reprodukovaná díla stylu „svaté konverzace“. Na obraze s  Madonou a Dítětem je okolo ústřední dvojice velké množství postav, které tvoří přirozené skupinky. Postavy jako by spolu hovořily o mimořádné události, jejíž byly svědky. V roce 1445 je Angelico papežem Evženem IV. povolán do Říma, aby vyzdobil kapli Nejsvětější Svátosti ve Sv. Petru, dnes již neexistující. Fra Angelico odmítá papežovu nabídku arcibiskupského stolce ve Florencii a odchází roku 1447 na papežovu žádost do Orvieta, aby pracoval na výzdobě katedrály. Práci nedokončil, protože se vrací do Říma, aby vytvořil v roce 1449 fresky pro kapli papeže Mikuláše V. s umučením sv. Štěpána a sv. Vavřince. V roce 1450 se vrací do Fiesoly a stává se tam převorem. V roce 1452 se vrací od Říma, aby dokončil výzdobu kaple. Fra Angelico v Římě umírá, je pohřben v Santa Maria sopra Minerva. I když byl označován jako Blahoslavený Angelico, formální blahoslavení bylo uskutečněno až papežem Janem Pavlem II. v roce 1982.

Fra Angelico dokázal využít svého nadání a rozvíjet ho po celý svůj život.  Je zajímavé, že dílo mnicha, který neztvárňoval nic jiného než křesťanské motivy, dokáže rozdávat všem radost z krásy i po sedmi stovkách let. Radujme se z jeho děl i my.

Zdroj text: : https://cs.wikipedia.org/wiki/Fra_Angelico + https://de.wikipedia.org/wiki/Fra_Angelico   + Schauber + Schindler: Rok se svatými, KN 2002;

 Zdroj obrázku: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Fra_Angelico_052.jpg/225px-Fra_Angelico_052.jpg