Římskokatolická farnost
Stará Role
"Pojďte ke mně všichni..."
(Mt 11,28)
Drobečková navigace

Úvod > O farnosti > Aktuality > Nedělní zamyšlení Magdy J., Globulus Cusani, 27. neděle v mezidobí

Nedělní zamyšlení Magdy J., Globulus Cusani, 27. neděle v mezidobí



Globulus Cusani

Máte rádi stolní hry? Dnes bych vám chtěla jednu představit. Jmenuje se Globulus Cusani a vymyslel ji někdy v 15. století německý kardinál a reformátor církve Mikuláš Kusánský pro své tehdejší žáky v Římě. Před několika lety jsme se studenty našeho gymnázia navštívili partnerské město Karlových Varů Bernkastel-Kues a v rámci programu jsme zavítali i do místního středověkého špitálu, kde byla tato hra vystavena. Dostalo se nám náležitého historického výkladu a pak jsme se hned s nadšením pustili do hraní. Jako suvenýr jsem ji následně obdržela v moderním vydání darem od německých přátel a dodnes ji používám ve svých literárních hodinách jako demonstraci přechodu od středověkého myšlení k renesančnímu. Přemýšliví studenti si přijdou na své stejně jako ti hravější a živější. A čím více hráčů, tím i větší zábava.

Jak se Globulus Cusani hraje? Potřebujete hrací plán, který má podobu 9 soustředných kružnic, každá bez začátku a konce. Mimo kružnice se nachází pole zvané Chaos. Zadaní zní zdánlivě jednoduše. Hráč má za úkol vrhnout dřevěnou koulí velikosti tenisového míčku tak, aby doputovala co nejblíže k centru „terče“. Cílové pole pak udává počet bodů, kterých jste hodem dosáhli. Maximum je 10, minimum 0 (chaos). Zároveň ovšem ke každému poli náleží otázky, které moderátor hráčům klade. A tím se dostáváme k teologicko-filozofickému obsahu hry. Vysvětlím vám význam jednotlivých kružnic a uvedu některé otázky, které prostoru přináleží:

0 – Chaos. Co ve mně vyvolává pocit zmatku?

1 – Počátek. Jaká je moje nejrannější vzpomínka?

2 – Polarita. Jak prožívám protiklady? Hledám ve svém životě harmonii?

3 – Spojení protikladů. Jsem člověkem kompromisů?

4 – Země. Jak vnímám svůj prostor pro život? Co je pro mě příroda?

5 – Polovina cesty. Co je už na mé cestě životem za mnou a co ještě přede mnou? Vidím ukazatele?

6 – Člověk je obrazem Boha, avšak nedokonalým. Pocítil/a jsem někdy nebe na zemi? Jak vnímám své hranice, selhání a vinu?

7 – Úplnost stvoření. Jak vnímám sám sebe jako malou součást dokonalého stvoření?

8 – Nový začátek/vzkříšení. Kde nabírám novou sílu? Jaká naděje mě motivuje, abych šel dál?

9 – Pohled na celek. Co jsou pro mě okamžiky štěstí? Jak je prožívám?

10 – Tajemství středu. Pociťuji něco jako střed/smysl svého života? Kdy se cítím být mu nablízku?

Hráč, který je právě na řadě, vrhne koulí a více či méně úspěšně sbírá body podle hracího pole, na kterém se koule zastavila. Zároveň by měl nahlas nebo alespoň ve své mysli odpovídat na dané otázky. Až doposud to zní docela jednoduše. Zádrhel však spočívá ve tvaru koule, která není zcela dokonalá, nýbrž má v sobě výraznou prohlubeň. Ta znemožňuje přímý „tah na branku“. Dráha pohybu koule symbolizuje naši složitou cestu životem. Rádi bychom nejlépe jedním hodem přímo k centru, kde nás láká nejvyšší počet bodů 10, jenomže ono to nejde. Tvar koule symbolizuje každého z nás, který není vůbec dokonalý, ale má z různých důvodů své nedostatky či vady na kráse. Každý vrh koulí je pak naší jedinečnou cestou ke středu, chcete-li k Bohu. Jenomže koule si dělá tak trochu co sama chce, neposlouchá naši vůli, je svéhlavá a místo do samého centra si to často namíří k bodu 0, tedy k chaosu. Aby hráč nasbíral alespoň pár bodů na této své pomyslné cestě životem, musí přece jenom nějakou dobu trénovat, nasbírat i ty špatné zkušenosti, popřemýšlet a zjistit, že přímá cesta rovnou k desítce nevede. Jak už asi tušíte, celá hra v sobě skrývá hlubší, možná až mystické významy. Mně také připomíná pozdější barokní dílo Komenského Labyrint světa a ráj srdce. V této alegorii poutník bloudí labyrintem světa, snaží se prokouknout jeho nástrahy a najít v něm své místo, což se mu ale vůbec nedaří. A co je vedlejším efektem této hravé metody výuky? Dokáže vykouzlit úsměv na rtech i u těch studentů, kteří se většinou literárních rozborů obávají, otázky typu „co tím chtěl básník říci“ je drtí, a tak v běžných hodinách zarytě mlčí s pohledem zoufale upřeným někam pod lavici do země. 

Pokud jsem vás nalákala, můžete si hru vyzkoušet po mši na faře ????

Ilustrační foto:

Cusani.png