Rybova Česká mše vánoční

V neděli 8.1.2012 zazněla při misse Rybova Česká mše vánoční v podání Miloše Boka a Karlovarského pěveckého sboru.

 


Svatý pro měsíc leden 2012

 

Sv. Jan Almužník (Milostivý), nar. 522 na Kypru, zemř. 619 (či 620) tamtéž – biskup alexandrijský, 23. ledna



Církev je hodnocena v souvislosti s navracením majetku státem jako převážně neužitečná. V minulosti se o chudé a nemohoucí starala převážně církev. Dnes má v péči potřebné zejména stát a obce. Je nasnadě otázka, jaké úkoly či cíle zvolí za místní církev (či spolu s ní) církevní představení, zejména biskupové. Určitě není úkolem hierachie (jen) mediální zviditelnění, přesto může zarážet, že většina našich spoluobčanů nezná místního biskupa.

Mohou v tom představeným pomoci příklady světců? Připomeňme si příběh jednoho angažovaného biskupa, sv. Jana Almužníka. Jan byl nepochybně mezi svými ovečkami oblíbený. Traduje se o něm řada příběhů, některé si lze v dnešních kulisách představit jen těžko... Jan proslul péčí o chudé. Na počátku svého veřejného působení nechal sestavit seznamy chudých a o ty se cíleně staral, říkal jim moji pánové a nadřízení. Protože seznam byl nad očekávání rozsáhlý, radili spolupracovníci biskupovi, aby se raději na své chudé informoval. Jan to odmítl, že evangelium neradí ke zvědavosti ale k velkodušnosti. Stejně tak nedal na upozornění, že chudí se k udílení almužen dostavují opakovaně, v různých převlecích. Jan přikázal dát jednomu takovému dvojnásobnou almužnu, aby obstál v případné Kristově zkoušce (zda dokáže více dát než chudý brát). Jan v jiném případě darovanou drahocennou podušku prodal a peníze rozdal, dárce ji zase vykoupil a opět Janovi daroval a tak to šlo ještě celkem čtyřikrát, až Jan vzkázal dárci, že změří síly, kdo se dříve unaví. Jan dokázal pružně a vtipně reagovat na nezdvořilost některých svých oveček. Protože při liturgii vycházeli z kostela na kus řeči, jednoho dne sám uprostřed bohoslužby vyšel v liturgickém rouchu z kostela a sedl si mezi hovořící před vchod. Na otázku, co se děje, odvětil, že jako správný pastýř je tam, kdo jsou jeho ovečky. Nezdvořilosti se neopakovaly...

Jako jiné příběhy s legendární příměsí nelze je brát vždy doslova a vždy „po našem“. Pro mě je sv. Jan člověkem, který svou moc a charisma vydal pro ty, kdo to potřebovali. Nedal na „dobré rady“ a našeptávání a jednal tak, jak to považoval za správné. Velkorysost je neméně důležitá než opatrnost před lehkomyslností. Z posledního zmiňovaného příběhu je dále zřejmé, že bez vtipu a pružné improvizace nelze pnutí mezi lidmi řešit. Chcete-li sv. Jana navštívit, pobývá v dómu sv. Martina v Bratislavě (od roku 1632).

prameny textu : http://www.acizek.host.sk/teolog/saints/texty/11/12janmilostivy.htm a K. Vrána a kol. : V jednom společenství, Vyšehrad 2010

pramen obrázku : http://www.farnost-zizkov.cz/?akce=litkal-den&den=23&mesic=1

Kniha pro měsíc leden 2012

 


 

Tzvetan Todorov : Strach z barbarů, Paseka 2011 (z francouzštiny přeložil Jindřich Vacek)

Západní civilizaci ovládl strach. Proč vlastně a co s tím lze dělat jsou otázky, které zajímají francouzského lingvistu, antropologa a literárního vědce bulharského původu. Autor není křesťan, což je v knize znát. Ne proto, že by se účelově zabýval církevními skandály či selháními. Pouze nemá zábrany, které i otevření křesťané mají, jde-li o kritické posuzování církve a její minulosti a přítomnosti. Takový pohled „z venku“ je ale pro křesťany zajímavý a podnětný.

V předmluvě autor provokativně rozlišuje země podle jejich převažujících vášní a) chtivosti (rozvíjející se země jihovýchodní Asie, Jižní Ameriky), b) zatrpklosti (typicky arabské státy) a c) strachu (Evropská unie, USA a další). Ve vlastní knize autora zajímají především vztahy zemí strachu a zatrpklosti, protože tyto vztahy jsou maximálně napjaté. Výchozími pojmy jsou pojem barbara (barbarství) a pojem civilizace. Barbarem je ten, kde neuznává lidskost druhých, odlišných od posuzujícího, civilizovaný je ten, kdo to dokáže, aniž by se vzdával svých kultur, kterých má každý vícero podle svého občanského a náboženského založení (kultury autor chápe jako pluralitní, proměnlivé a mravně irelevantní). Je náš vztah k druhým, odlišným civilizovaný nebo barbarský? Je mučení „teroristů“ mravně odůvodnitelné (a civilizované)? Můžeme mít vyšší mravní nároky na druhé než na sebe? Odpovědi jsou jasné. Autor chápe tzv. válku proti terorismu za mravně neodůvodnitelnou a zneužívající náboženské pojmy a obrazy. Mučení druhých za jakýmkoli cílem je barbarstvím a roztáčí spirálu věčné pomsty. Krize strachu (tedy převládání pocitu ohrožení nad ostatními politickými tématy) je krizí našich schopností hájit hodnoty civilizace (např. osobní svobody) a zároveň nezneužívat prostředky vlastní barbarství. Autor analyzuje kauzu vraždy nizozemského režiséra Theo van Gogha, kauzu dánských karikatur islámu a kauzu řezenského projevu Benedikta XVI. Závěry jsou nelichotivé. Veřejně činné osoby musí vážit důsledky svých slov. V éře globalizace tak dochází nepřímo k omezení svobody slova (i výroky neurčené k publikaci se mohou celosvětově rozšířit). Jaký jiný smysl mělo uveřejnění karikatury Mohameda s bombou místo turbanu než muslimy a islám zesměšnit? Jde opravdu o projev svobody projevu? Proč Benedikt XVI. cituje ve své veřejné přednášce prameny, které svědčí o mírumilovnosti křesťanství a krvežíznivosti islámu, když existuje moře pramenů a historických událostí, které svědčí o opaku? Chtěl přispět k pochopení mezi kulturami, mezi náboženstvími? Ano, reakce muslimů a jejich představitelů jsou převážně tristní. Odůvodňuje to ale necitlivé útoky?

A zde citát či autorův návod : „Nemístné směšování pojmů a výpady proti všem muslimům bez rozdílu podněcují nepřátelství, místo aby je oslabovaly, a vzdalují nás od vytyčeného cíle. Museli bychom zapomenout na slovník medicíny používaný v souvislosti s islámem a přestat mluvit o „islámské nákaze“ nebo o „infikovaných muslimech“ - na pozadí se totiž nevyhnutelně rýsuje pokušení chirurgických excizí... Ať už pachatelé (teroristických útoků) říkají cokoliv, takové zločinné jednání není důsledkem žádného náboženství ani kultury. V zájmu obou účastníků tohoto dialogu je vytyčit velmi jasnou demarkační čáru mezi kulturní identitou a politickými volbami, mezi různými podobami duchovnosti a občanskými hodnotami vtělenými do zákonů. Právě díky takovémuto rozlišování dokázaly některé nezápadní země přijmout zásady demokratického zřízení, aniž se musely vzdát svých tradic a zvyků. I na Západě se oddělení zákonů a hodnot na straně jedné a kultury a duchovnosti na straně druhé může stát východiskem politiky uzpůsobené současné společnosti.“ (str. 217). A co na to křesťané?

událost pro měsíc leden 2012

 

 

Klauni, čerti, kašpaři v Muzeu Karlovy Vary

 

30. 11. 2011 – 26. 2. 2012

 

 

 

 

V karlovarském muzeu na Nové Louce probírá výstava historických loutkových divadel z období od konce 19. století do roku 1950. Loutky i divadla jsou ze soukromé sbírky manželů Marie a Pavla Jiráskových, známých sběratelů a badatelů v oblasti českých loutkových divadel a historických loutek. Výstava představuje ukázky modelovaných loutek i loutky jedinečné, originální, vytvořené pro konkrétní rodinná divadla a stejně tak divadla sestavená z tištěných dekorací i divadla s originálními ručně malovanými kulisami.



Součástí výstavy jsou i zajímavé akce :

7. 1. - 1. Loutková dílna: Udělej si svoji loutku. Účastníci dílny si vyrobí vlastní pohyblivé loutky z papíru podle předloh nebo vlastní fantazie. Kromě výroby loutek se účastníci dozví i řadu zajímavostí o vystavených loutkách. K výrobě loutek není třeba žádných zvláštních schopností. Dílna potrvá od 13 do 16 hodin a vstupné včetně materiálu bude 30 korun.

21. 1. - Představení loutkového divadla a křest knihy Marie Jiráskové a Pavla Jiráska, kteří v muzeu vystavují část své bohaté sbírky.

4. 2. - 2. Loutková dílna: Udělej si své divadlo

18. 2. - 3. Loutková dílna: Proměna loutky - metamorfóza loutky



Pramen textu i obrázku : http://kvmuz.cz/vystavy-akce/muzeum-karlovy-vary

Zádušní mše za Václava Havla

Ve čtvrtek 22. prosince byla  v kostele Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli  sloužena zádušní mše za Václava Havla.

 

 

Farní adventní trhy:

Moc děkujeme farníkům a farnicím za zhotovení vánočních ozdob, věnců, svícnů, háčkovaných andílků, keramických ozdob, malovaných přáníček na hedvábí a  za napečené sladké i slané cukroví, za perníčky. Děkujeme všem kupujícím za přispění do kasičky. Peníze budou použity pro nás na přípravu Masopustu (zaplacení pronájmu sálu, kapely a pohoštění..)

adventní koncerty:

Proběhlé adventní kocerty v prosince 2011:

- 10. 12. - v 17, 30 hodin v kostele ve Staré Roli benefiční koncert pro občanské sdružení Kontakt bB

- 11. 12. - v 17 hodin, adventní koncert v kostele v Rybářích - ženský komorní sbor pod vedením sbormistra Jiřího Štrunce

- 13. 12. - v kostele ve Staré Role v 9,30 hodin  pořádala  ZUŠ STará Role výchovný koncert pro základní starorolské školy

- 17. 12. - v kostele ve Staré Roli v 17 hodin, koncert Vánoce v Evropě

- 20. 12. - v kostele ve Staré Roli v 18 hodin, vánoční koncert Prvního českého gymnázia Karlovy Vary

- 21.12. - v kostele ve Staré Roli v 18 hodin,  skautský vánoční koncert

- 24. 12. -  v kostele ve Staré Roli půlnoční mše, koledy v jazzové úpravě

 

foto: D. Kočová

Mozartova Korunovační mše

V neděli 20. listopadu 2011 proběhla ve Staré Roli  na Slavnost Krista Krále Mozartova Korunovační mše pod taktovkou M. Boka v podání Karlovarského pěveckého sboru.

 

Duchovní obnova s P. Umlaufem

V sobotu 5. listopadu 2011 proběhla duchovní obnova.  P. V. Umlauf, SJ. přednášel na téma "Proč Bůh mlčí (dnes)" a "Duchovní rozlišování".

Byla příležitost ke sv. smíření . Obnova byla ukončena mší sv..

Svátost biřmování

V neděli 9. října 2011 proběhla v kostele Nanebevstoupení Páně slavnostní mše s udílením svátosti biřmování. Je k dispozici CD s fotografiemi, informace u P. Müllera.

Copyright Lukáš Štěpka - | Powered by etoro review.